čtvrtek 1. března 2012

Ověřování údajů o minulosti Wilhelma Odera pokračuje

Související texty: Mediální kampaň ICEJ s osobou Wernera Odera - Otevřený dotaz na dokumentační archiv DÖW
Dokumentační archiv DÖW k případu stále mlčí. NÁŠ SMĚR požádal o pomoc rakouskou badatelnu, specializující se na poválečné procesy vedené lidovými soudy proti osobám obviněným z „nacionálněsocialistických zločinů“.
Poutavý příběh pastora Wernera
Odera před dvěma roky posloužil jako
zámínka k propagování "podpory
Izraele" v České republice. Potvrdí
obsah tohoto příběhu také oficiální
badatelny a archivy?
Před měsícem redakce požádala Dokumentační archiv rakouského odboje (DÖW) o pomoc při ověřování skutečností o minulosti Wilhelma Odera - ten byl dle tvrzení křesťansko-sionistické organizace ICEJ a s ní úzce kooperujících židovských obcí v ČR významným válečným zločincem a „masovým vrahem, který zabíjel Židy“. Tato tvrzení rozšiřoval před dvěma roky prostřednictvím „diskusních přednášek“, organizovaných ICEJ a židovskými obcemi, pastor Werner Oder, syn údajného masového vraha.  Pastorovi poskytla prostor i Česká televize v rámci interview. Werner Oder prostřednictvím ICEJ staví na takto prezentované minulosti svého otce svou „podporu Izraele“. Pastor rakouského původu ve svých vystoupeních dále tvrdil, že rakouská poválečná justice nedůsledně stíhala „nacistické zločince“, což se mělo konkrétně týkat i jeho otce, který byl jako "masový vrah" odsouzen pouze k několika rokům těžkých nucených prací, přičemž byl navíc pak ještě omilostněn.

DÖW doposud nereagoval ani na opakovanou zdvořilou žádost redakce o poskytnutí informací. Jmenovaný archiv mimochodem nabízí nejrozsáhlejší dokumentační materiál na internetu k tématice národního socialismu na území Rakouska a mj. také disponuje rozsáhlou databankou židovských obětí druhé světové války z Rakouska a také databankou obětí Gestapa, včetně fotografií obětí. Přesto ani rozšířený internetový vyhledávač archivu nedokázal poskytnout ani jedinou stopu při zadání jména „Wilhelm Oder“.

S archivem DÖW úzce kooperuje vídeňská badatelna Zentrale österreichische Forschungsstelle Nachkriegsjustiz / Středisko rakouská badatelna poválečné justice, která se soustředí pouze na problematiku rakouských poválečných procesů (lidové soudy z let 1945-1955) s osobami obviněnými z „nacionálněsocialistických zločinů“. (Otevřeno bylo toto středisko v roce 1998 v přítomnosti tehdejšího ministra spravedlnosti, tehdy Nikolaus Michalek). Od srpna 1945 probíhaly tyto procesy v sovětské okupační zóně ve Vídni, od začátku roku 1946 pak také u zemských soudů v Grazu (pro britskou okupační zónu), Linci (americká okupační zóna) a v Innsbrucku (francouzská zóna). Zákonné podklady pro procesy rakouských lidových soudů tvořil jednak zákon o zákazu NSDAP (Gesetz zum Verbot der NSDAP) z 8. května 1945 a „Zákon o válečných zločincích“ (Kriegsverbrechergesetz), který vstoupil v platnost dne 26. června 1945. V letech 1945 až 1955 byla zahájena v 136.829 případech předběžná vyšetřování z podnětu podezření z „národněsocialistických zločinů“ nebo „ilegality“ (to se týkalo členství jedinců v NSDAP v období jejího zákazu v Rakousku v letech 1933-1938). Následně padlo celkem 23.477 rozsudků, z toho 13.607 rozsudků o vině. Počet osob, odsouzených kvůli „nacionálněsocialistickým násilným zločinům“, se pohyboval zřejmě kolem 2000, z toho 341 osob se dotkly tresty v horním rozmezí: 43 obžalovaných bylo odsouzeno k smrti, 29 osob k doživotnímu žaláři a 269 osob k žaláři v rozsahu deseti až dvaceti let. Vykonáno bylo 30 poprav, dva odsouzenci k trestu smrti spáchali před vykonáním trestu sebevraždu. Zmíněné středisko shromažďuje informace ke všem procesům a na svých stránkách uvádí jména a procesy "nejtěžšího kalibru" z let 1945-1955 (tedy kdy rozsudkem byl trest smrti nebo doživotní žalář). Zájemci, kteří se chtějí seznámit s obsahem soudních aktů, mají však smůlu: dokumenty k procesům jsou sice uloženy ve Vídeňském městském a zemském archivu, ovšem nahlédnut lze pouze do aktů, u kterých obžalovaný prokazatelně již nežije a od jehož smrti uplynulo nejméně 110 let.

Redakce Našeho směru dnes požádala o pomoc při ověřování rozšiřovaných informací o Wilhelmu Oderovi badatelnu Nachkriegsjustiz.at. Proces s Wilhelmem Oderem měl po válce probíhat v hornorakouském Linci. Čtenáři budou informováni o dalším průběhu zjišťování. (-lb-)