neděle 25. ledna 2015

Pavel Kamas hostem na ČT 24: „Jsem příznivcem přirozenismu“ (Video v článku)

Foto: Screenshot ČT 24
V pátek odpoledne byl vydavatel Pavel Kamas hostem na ČT 24, kam byl pozván bezprostředně po verdiktu brněnského krajského soudu, který potvrdil loňské rozhodnutí městského soudu o tom, že vydání knihy Hitlerových projevů nebylo trestním činem. (Česká televize doplnila záznam tohoto interview do svého archivu ale až se zpožděním, ačkoli zbytek celé zpravodajské relace následující po živě vysílaném rozhovoru s vydavatelem bylo možné v archivu dohledat již včera.) Na dotaz moderátorky, zda lidé dnes už nemají dostatek informací o Adolfu Hitlerovi a 2. světové válce, a tedy vydání knihy, která se stala předmětem kauzy, nebylo jen „propagací nacismu“, Kamas řekl, že naopak, nedostatek znalostí lidí o těchto věcech je „katastrofální“. „Všichni lidé vědí, že Hitler byl fantastický řečník, ale nikdo neví o čem mluví. Ale teď už to vědí, mohou si to přečíst v naší knize“, dodal. Na námitky moderátorky, zda četba knihy nemůže negativně ovlivnit děti a dospívající mládež, Kamas řekl: „V roce 2014, po 40 letech komunismu, už jsou, díky Bohu, lidé citliví na to, když jim někdo říká, co si o nějaké věci mají myslet. A my se nedomníváme, že čeští mladí lidé jsou tak hloupí a stupidní, aby si neudělali na věci, které si přečtou, názor.“

V druhé části interview položila moderátorka Kamasovi několik přichystaných „podpásových“ dotazů, jako například, zda je „příznivcem nacionálního socialismu“ nebo co znamenají čísla „1488“, které jeden „přítel“ napsal do komentáře na sociální síti Facebook, připojujícího se ke gratulaci ohledně výsledku soudního rozhodnutí. Kamas se označil za příznivce „nového směru přirozenismu“ a připomněl, že „přátelství“ uzavíraná na Facebooku se, jak je známo, zakládají na jiných kvalitách než běžně vznikající stejně nazývané mezilidské vztahy. Moderátorka Ivana Šmelová dále cituje z výroční zprávy českého ministerstva vnitra z roku 2013, kde se o edičním plánu nakladatelství guidemedia etc uvádí, že potvrzuje propagaci idejí nacionálního socialismu pod zástěrkou publikace historických knih a že komentáře známé knihy s projevy „jak přímo, tak nepřímo obhajují nacismus III. říše“. Kamase nechávají takováto hodnocení chladným: „Dnes, kdy se takřka všechny státní instituce zmítají v korupčních skandálech, jedna za druhou, a v těchto institucích sedí podle objektivních informací téměř kriminálníci, mne zprávy takovýchto institucí nezajímají.“

Zároveň byl v živém vstupu telefonicky dotazován i politolog fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Martin Bastl, jenž se nedomnívá, že vydání knihy by představovalo „propagaci neonacismu“, a řekl: „Jak naznačil pan Kamas, jde o historický dokument.“ Za „mnohem více znepokojující“ Bastl naopak považuje pokusy o revizi výsledků 2. světové války, „zpochybňování odsunu sudetských Němců, zpochybňování role Rudé armády“, zatímco podle něj „samotné vydání oněch projevů není problematické“. Skutečná propagace by dle jeho názoru musela spočívat v „aktivním přesvědčování lidí, že tato ideologie je správná, životaschopná, je použitelná i v současné době, že se lze k ní přiklonit, že by se měla následovat“. Na dotaz moderátorky, zda vydání takovéto knihy „nemůže nějak napomoci neonacismu i v souvislosti s tím, co se teď děje v Evropě“, se Bastl kriticky nepřímo dotkl výroků ukrajinského politika Arsenije Jaceňuka v rozhovoru s německou televizí ARD o údajném sovětském vpádu přes Ukrajinu do Německa koncem 2. světové války a názorů, které padly ohledně příchodu Rudé armády do Osvětimi, podle nichž „Osvětim nebyla osvobozena Sověty, ale Ukrajinci“. Tyto tendence označil Bastl za větší problém, než je vydání knihy Hitlerových projevů.

Telefonicky byl v pořadu dotazován i Jan Kysela z právnické fakulty Univerzity Karlovy, zda se může ztotožnit s rozhodnutím soudu, že v tomto případě nejde „o šíření nacismu“. K tomu se Kysela odmítl vyjádřit, protože neznal detaily rozhodnutí soudu. Nicméně zastává postoj, že se má přihlížet i k „osobním profilům“ obžalovaných a je úkolem policie resp. státního zastupitelství vazby na „pravicový extremismus“ prokázat, protože státní zástupce „jinak tu kauzu nutně prohraje“. (-lb-)